Hypertenze patří spolu s dyslipidemií, nadváhou a obezitou, kouřením a diabetes mellitus mezi nejzávažnější rizikové faktory kardiovaskulárních komplikací. Platí, že jejich negativní efekt se nesčítá, ale při současném výskytu násobí. Arteriální hypertenze je definována jako opakovaně naměřený krevní tlak převyšující hodnoty 140/90 mm Hg. Hodnota krevního tlaku stoupá s věkem. Do 45 let je vyšší výskyt hypertenze u mužů, ve věkové skupině 45-64 let je poměr u obou pohlaví vyrovnaný a ve věku od 65 let převažuje u žen. U pacientů nad 80 let se za mezní hodnoty krevního tlaku, které jsou indikací k zahájení terapie, považují 160/90 mm Hg.

Hypertenze významně přispívá k rozvoji onemocnění srdce a cév. Na hypertenzi je pohlíženo jako na civilizační onemocnění, vyskytuje se až u 40 % osob ve věku 25-64 let. Většina pacientů je asymptomatická a nepociťuje žádné obtíže. Při hypertenzi však dochází k řadě funkčních a strukturálních změn. Chronicky zvýšený tlak v cévním řečišti vede k subklinickému, později ke klinicky manifestovanému postižení orgánů. Jedná se zejména o hypertrofii levé komory srdeční, častější výskyt arytmií a rozvoj srdečního selhání. Dochází k remodelaci cévní stěny, rozvoji endoteliální dysfunkce a ke snížené schopnosti dilatace cév. Mikrovaskulární poškození se uplatní v rozvoji chronického onemocnění ledvin a retinopatie.

Hypertenze představuje ovlivnitelný rizikový faktor. Před zahájením léčby je třeba zhodnotit celkové kardiovaskulární riziko a přidružená onemocnění. Doporučeno je dodržování zásad zdravého životního stylu s přiměřenou dietou a pravidelnou aerobní fyzickou aktivitou. Ve farmakoterapii hypertenze se uplatňuje kombinační terapie léčivy s různým mechanismem účinku. Dle současných doporučení se terapie hypertenze zahajuje až na výjimky dvojkombinací léčiv. Jejich volba se řídí individuálními charakteristikami pacienta, zejména přítomnými komorbiditami. Dávka má být postupně titrována a při nedostatečné kompenzaci hypertenze se přidává další lék. Pro léčbu hypertenze je zásadní dlouhodobá adherence pacienta k léčbě, která bývá vzhledem k bezpříznakovosti onemocnění a chronickému průběhu často problémem. Důležitá je opakovaná edukace. V terapii je doporučeno co nejvíce zjednodušit dávkovací schéma s využitím fixních kombinací léčiv, pokud jsou k dispozici.

Reference:

1. Souhrn údajů o přípravku Nebivolol Sandoz^® najdete ZDE. Pouze na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z veřejného zdravotního pojištění.
2. Václavík J. Orgánové komplikace arteriální hypertenze a riziko kardiovaskulárních onemocnění . Kardiol Rev Int Med 2013;15(4): 211-217.
3. Lustigová M, Čapková N. Prevalence rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění v Česku z pohledu demografickcých charakteristik – vybrané výsledky studie EHES. Demografie 2017; 59(2): 162-170.
4. Rutar P. Doporučené postupy léčby arteriální hypertenze ve světle pandemie covidu-19 – existuje důvod ke změnám? Med. praxi 2021; 18(3): 177–180.
5. Widimský J, et al. Doporučení pro diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze ČHS 2017. Dostupné na: https://www.hypertension.cz